Pranýř potravin

Je libo plesnivý eidam, páchnoucí klobásky, nakyslé špekáčky a rozbředlé okurky? Nebo zelí s kyselinou mravenčí, cibuli s pesticidy, žluklý mák a jedovaté ořechy?... To všechno můžeme najít v českých obchodech!

Avšak z iniciativy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) začaly zhruba před měsícem fungovat webové stránky Potraviny na pranýři (www.potravinynapranyri.cz). Vznikly hlavně proto, že i když má každý z nás právo na kvalitní potraviny, čeští spotřebitelé (a kontroloři SZPI) se v obchodní síti stále častěji setkávají se špatnými, nebo dokonce nebezpečnými potravinami. A také s výrobky obsahujícími náhražky a klamavá označení.

Portál měl hned po uveřejnění mimořádný ohlas a už ho navštívily statisíce spotřebitelů. Eviduje tři druhy výrobků:

• nejakostní   (nedodržují předepsané složení nebo složení uvedené v označení)        
• falšované   (zákazník je záměrně klamán a jsou mu zamlčeny informace o složení nebo původu potravin)                                                                                                                    
• nebezpečné  (potraviny s překročeným limitem cizorodých, případně přídavných látek)

U každé nekvalitní potraviny se uvádí její název, druh, prodejce, země původu a distributor a podle těchto parametrů mohou návštěvníci vyhledávat potřebné informace nebo podat stížnost. Nejvíc závad bylo zatím zjištěno v Tescu, nejméně v Globusu, Makru, Bille a Lídlu. SPZI chce v budoucnu spolupracovat i s dalšími kontrolními orgány - Státní veterinární správou a hygienickou službou a doladit některé nedokonalosti projektu.

Výrobcům a distributorům se existence webu příliš nelíbí. Namítají, že problémy s potravinami mohou nastat přímo u obchodníků a už se začali obracet na Potravinářskou komoru se stížnostmi a poukazem na poškozování jejich pověsti. U některých výrobků je skutečně těžké určit, kdy a kde došlo k závadě (například během skladování), nicméně v rámci ochrany spotřebitelů je vznik portálu přesto záslužný čin.

Ne vždy si je zákazník jistý, jak má vadnou potravinu reklamovat. Obvykle je to možné do konce doby minimální trvanlivosti a pokud na výrobku není datum, může uplatnit reklamaci do osmi dnů od zakoupení (s výjimkou potravin, které se rychle kazí – nejpozději následující den). Je samozřejmé, že reklamaci musí spotřebitel doložit účtenkou. A měl by si dávat pozor na potraviny s prošlým datem, označené: „Minimální trvanlivost do…“ Mohou být v prodeji pouze s viditelným upozorněním obchodníka, který ručí za jejich nezávadnost. A potraviny s prošlým datem, označené: „Spotřebujte do…“ se prodávat nesmějí!

Ještě než začal web fungovat, koupila jsem v Tescu celou tlačenku. Když jsem ji rozkrojila, nebyla sice zkažená, ale obsahovala převážně tuk, chrupavky, chlupaté kůže a skoro žádné maso. Vysoká cena však složení rozhodně neodpovídala! Kromě toho by se potravina s nadměrným podílem tuku neměla na trhu vůbec vyskytovat - velká část populace má potíže s cholesterolem.

A nejde jen o předražování a cholesterol...Špatné potraviny bezprostředně ohrožují náš život! Není žádná novinka, že jsme ve výskytu nádorů tlustého střeva první na světě a na tak závažném onemocnění se podílejí nejen dědičnost a stravovací návyky, ale z velké části i nebezpečné potraviny (karcinogenní plísně a nejrůznější kontaminace a jedy).

***

Dřív namáčeli šejdířské obchodníky do řeky, nebo je dávali na pranýř. Dnes máme pro nepoctivé výrobce a prodejce také pranýř - i když jen internetový. Pokud ho spolu s reklamacemi budeme důsledně využívat, měl by být podobně účinný jako ve středověku. A možná se konečně dočkáme kvalitnějších potravin.

foto:www.google.cz