Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když psi mluví

Zní to neuvěřitelně, ale rozumím všemu, co říká můj pes. Nemyslím poštěkávání, vrčení, chňapání, psí pohledy, a tak. To zvládne kdekdo. Myslím skutečnou psí řeč.

Ani jsem nemusel jako Jiřík ve Zlatovlásce spolknout kus hada. Prostě jsem se jednu letní neděli probudil, posadil na posteli a slyším: 

Co koukáš, chlape jeden plešatej, tlustej? Nedělej na mě tyhle voči, že by se nad tebou pes ustrnul! Že ty bys zas něco slupnul? Jasně, pořád jen dumáš, kde co sežrat a pak se převalit na záda! No jo, a už je to tady! Chceš podrbat! A Petra, která tě moc dobře zná, už tě škrábe a hladí!“

Nemůžu uvěřit vlastním uším! Naprosto zaskočenej a šokovanej, jak se mnou nevděčně a neuctivě mluví, povídám tomu drzýmu psisku:

Co si to dovoluješ, troubo chlupatej?“

A on odsekne:

Neříkej mi troubo! Za prvý nevím, co to je, a za druhý mě to uráží.“

Moment, tu větu znám,“ říkám, „asi se moc díváš na televizi!“

A on jakoby nic:

Dělám si srandu, ovšemže vím, co je trouba, jenže tak velkej snad ještě nejsem (a hloupej už vůbec ne)!“

Na rozhovoru s retrívrem Budulínkem, jinak Budym, mě nejvíc udivilo, že neproběhl nahlas, ale potichu - jaksi telepaticky, a tedy nikdo, ani moje žena Petra, ho nemohla slyšet. O to působil bláznivěji. Zpočátku jsem si myslel, že je to následek včerejší divoké párty, která se protáhla až do rána. Ale poněvadž se ten překvapivý hovor v různých obměnách opakoval, musel jsem ho brát jako skutečnost a přistoupit na nová pravidla: začal jsem se svým psem mluvit jako rovný s rovným...

Když tu absurdní situaci hodnotím s odstupem, zjišťuju, že měla na můj život fatální dopad. A vím, že jsem za žádnou cenu neměl dopustit, aby u nás zavládla takzvaná demokracie, protože přílišná svoboda nikomu neprospívá – lidem, ani zvířatům. Teď toho lituju, bohužel příliš pozdě!

Od oné neděle se Budy začal do všeho plést, kritizovat a vznášet požadavky. (Možná je vznášel už dlouho předtím, ale tehdy jsem nerozuměl ani slovo.) A chtěl toho moc, počínaje pohodlnějším spaním.

Proč ty máš polštář a deku,“ dorážel, „a já nic?“

Stačí ti srst!“ namítl jsem.

Blbost,“ oponoval, „taky jsi pěkně zarostlej a přesto máš přikrývku. Koukej ji navalit i s poduškou!“

Jindy si Budy vymínil, že si bude zvát návštěvy.

Co ti dávají k žrádlu?“ ptal se sousedova teriéra, zatímco leželi na sedačce, ukusovali oplatky Vlnky a zapíjeli je colou.

To je různý, já mám rád skoro všechno. Většinou, co jedí sami.“

Budyho to dost rozladilo a před večeří se naštvaně vyptával:

Jak to, že Petra nevaří taky pro mě a nesedím s váma u stolu?“

Máš přece speciální psí granule! Jsou pěkně drahý a je v nich plno minerálů a vitamínů,“ namítl jsem.

Nesmysl!“ hádal se. Když ti onehdy Petra dávala k snídani bio müsli a kakaový granule fair trade, kroutil ses jako had a šel sis usmažit vajíčka se špekem! A všechno jsi potom sežral sám! Lakomče!“

Špek není vhodnej pro tvůj žaludek,“ hájil jsem se.

A pro tvůj žlučník jo?“ triumfoval.

Rýpavé řeči, zaměřené převážně proti mé osobě, se daly jakž takž vydržet, dokud Budy nezačal řešit otázky občanského soužití, politiku, rasové předsudky a globální problémy vůbec.

Nesnáším rasisty,“ rozčiloval se, „kteří zakazujou psím spoluobčanům vstup do hospod, supermarketů a bůhvíkam ještě. A ,páníčky' (neslyšíš, jak to feudálně zní?), co nechávaj psy potupně uvázaný venku jak otroky, bych přísně trestal a veřejně pranýřoval. Proč se s takovejma lidma nezatočí? Nemluvě o urážlivejch náhubcích, hroznejch předpisech a katastrofálních podmínkách při cestování! S řádnou jízdenkou se krčíme pod sedadlem, v kleci, nebo se válíme po zemi. Zacházejí s náma jak se zavazadlem a nemáme nárok ani na slevy a zdravotní pojištění!“

Budy denně vypočítával křivdy, nespravedlnosti a příkoří, páchané na psí rase, a vyčítal mi, že jsem pasivní a dostatečně nehájím psí zájmy. Poté, co musel čekat před volební místností, až vhodím lístek do urny, žádal volební právo a podobně jako sufražetky za ně hodlal bojovat.

Až se naučím mluvit nahlas,“ argumentoval, „což nebude trvat dlouho, plánuju založit stranu ČPO - Českou psí obrodu, zvítězit ve volbách, dostat se do sněmovny a kandidovat na vysoký politický posty. Rozhled a vyjadřovací schopnosti na to mám!“

Na politickou dráhu se taky začal systematicky připravovat. Místo několika - podle něj hloupých lifestylových magazínů navrhl odebírat časopis Psí vesmír a v televizi a rádiu sledovat jenom pořady, určené úzkému okruhu zájemců a věnované menšinám. A pokud jde o literaturu, znal nazpaměť jména všech známých politologů a filosofů.

Díky Budymu u nás doma nezůstal kámen na kameni. Korunu změnám ovšem nasadil až o pár měsíců později, kdy s rozhodným výrazem nakoukl do mé pracovny - jako že si zásadně promluvíme, sebevědomě vešel, a zpříma, jako chlap, mi řekl:

Podívej, je nad slunce jasnější, že jsem hezčí, chytřejší, Petra mě má radši a tráví se mnou víc času! Ostatně, jestli mi nevěříš, můžeš se jí zeptat!“

Ustrnul jsem.

Taky se chystáme společně podnikat. Budeme spolu mít e-shop a prodávat potřeby a doplňky pro psy. Petra mi podrobně vysvětlila obchodní strategii a slíbila, že jako šampion a vítěz mnoha soutěží budu na reklamních fotkách. Pochop, že je to pro mou budoucí kariéru slušná publicita!“

A když mi tak jasně a bez okolků objasnil logiku věcí, potom mi Budy - podle všeho lakmusový papírek našeho vztahu s Petrou – navrhl, abych se s ní dal rozvést.

Autor: Helena Kubíčková | sobota 22.8.2015 23:50 | karma článku: 19,05 | přečteno: 822x
  • Další články autora

Helena Kubíčková

Pozvánka na křest knihy

Srdečně zvu na křest knihy Povídky z druhé ruky, který se koná 10.11.2018 od 17,30 v klubu Storm, Praha 3 - Žižkov, Tachovské náměstí 5.

9.11.2018 v 12:35 | Karma: 0 | Přečteno: 76x | Diskuse| Pozvánky, akce

Helena Kubíčková

Santa Claus i na toaletním papíru...?

Od dětství mám ráda Ježíška, přesto netvrdím, že dárky nemůže nosit i Santa Claus. Jen se divím, že když už si obchodníci vybrali tohohle dědu v červené čepici, proč z něj dělají klauna a kašpárka. A potažmo i z kupujících...

17.12.2015 v 13:55 | Karma: 20,71 | Přečteno: 701x | Diskuse| Ostatní

Helena Kubíčková

Hřbitovní byznys

Během letošních Dušiček jsem si připomněla nejen své blízké, ale bohužel i ty, kteří se obohacují na úkor zesnulých. Nedávno jsem totiž zjistila, že tam, kde život jedněch končí, pro druhé začíná výnosný byznys...

3.11.2015 v 13:46 | Karma: 24,87 | Přečteno: 1141x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Slib

„Slib, že na mě nezapomeneš!“ „Truhlíku můj malej, co tě to napadlo? Přísahám!“ „Tati, já tady bez tebe nevydržím“ „Něco ti dám, abys na mě myslela.“

21.8.2015 v 10:16 | Karma: 20,77 | Přečteno: 777x | Diskuse| Letní povídka

Helena Kubíčková

Nebe s balonem

Snad po sté si otřela zpocený krk a obličej a modlila se, aby ty pařáky konečně přestaly! Horko jako by se zhmotňovalo, nabývalo na objemu a doráželo na ni ze všech stran.

20.8.2015 v 15:31 | Karma: 18,88 | Přečteno: 608x | Diskuse| Letní povídka

Helena Kubíčková

Medardova noc

Následky některých domácích pohrom se odstraňují dlouho - třeba i měsíce. Proto stále kopeme ve vedru i v dešti okolo domu a mezi elektrickými kabely a rozvody plynu odkrýváme staré odpadní potrubí, špatně zakreslené v plánu.

18.8.2015 v 9:40 | Karma: 16,63 | Přečteno: 564x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

I automat na nápoje může mít svědomí

Známe je, tyhle automaty na nápoje. Jsou skoro všude - na chodbách úřadů, institucí a škol a když není jiná možnost jak se napít, vhodí se do nich pár mincí a vypadne minerálka, čaj nebo káva.

14.4.2015 v 9:20 | Karma: 18,95 | Přečteno: 673x | Diskuse| Ostatní

Helena Kubíčková

Plavba smrti (recenze)

Loď duchů?... Na přepychové zámořské jachtě, která připluje do Reykjavíku a s ohromným rachotem narazí na můstek, není živá duše a v průběhu vyšetřování se ukáže, že cestující i posádka byli zavražděni. Dokonce se objeví i jedna mrtvola navíc. Kdyby se něco takového přihodilo ve skutečnosti, bylo by to strašné, ale jako fikce a téma na detektivku to vůbec nezní špatně! A totéž si asi pomyslela islandská spisovatelka Yrsa Sigurđardóttir, když začala psát Plavbu smrti.

4.3.2015 v 11:34 | Karma: 16,82 | Přečteno: 775x | Diskuse| Ostatní

Helena Kubíčková

Nobelova cena pro Alici Munro a její povídky (recenze)

Čeští čtenáři rádi vyhledávají dobré knihy a dovedou je ocenit. Přesto se zdá, že povídky kanadské spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny za literaturu Alice Munro mnozí zatím neobjevili - což platí i pro sbírku 

26.1.2015 v 14:55 | Karma: 17,39 | Přečteno: 624x | Diskuse| Poezie a próza

Helena Kubíčková

Přejme si...

Už brzy se narodí Nový rok 2015. Miminko, které vyroste, zestárne a za dvanáct měsíců nás opustí jako vetchý stařík.  

31.12.2014 v 9:00 | Karma: 4,68 | Přečteno: 145x | Diskuse| Miniblogy

Helena Kubíčková

Carrie - děsivý úspěch Stephena Kinga (recenze)

Bojíme se rádi?... Při čtení určitě, jinak by autoři děsuplných hororů, thrillerů, detektivek, krimi a mysteriózních sci-fi neměli do čeho píchnout.

19.9.2014 v 10:04 | Karma: 22,80 | Přečteno: 5646x | Diskuse| Poezie a próza

Helena Kubíčková

Obraz (letní povídka)

Ten obraz jsem nesnášela. Italská riviéra... Ventimiglia... V padesátých letech ho ze soucitu koupil otec od jednoho známého, který ho vlastnoručně namaloval. Neměl peníze, jen mizerně placenou práci a nebyla naděje, že sežene lepší, protože pocházel z buržoazní rodiny. Obraz pak dlouho visel v předsíni a kdykoliv jsem šla okolo, koukla jsem se jinam.

30.7.2014 v 10:44 | Karma: 25,37 | Přečteno: 1509x | Diskuse| Letní povídka

Helena Kubíčková

Johnny Winter - albín, který se zapsal do dějin černého blues

Když jsem ho slyšela poprvé, jeho hudba byla pro mě zjevení. A jak jsem později zjistila, i on sám byl zjevení. Při vystoupeních mu dlouhé bílé vlasy albína létaly okolo hlavy, hubené tělo, pokryté tetováním, se zmítalo v brilantních rifech a z úst vycházel nečekaně drsný hlas. Přirovnávali ho k ufonovi, k někomu z jiné planety.

22.7.2014 v 9:02 | Karma: 17,65 | Přečteno: 669x | Diskuse| Kultura

Helena Kubíčková

„Neumírej, Žofinko...“

byla prý poslední slova arcivévody Ferdinanda, kterého 28. června 1914 zastřelil v Sarajevu atentátník Gavrilo Princip. Útočník si právě kupoval něco k jídlu, když uviděl couvající auto s následníkem trůnu a bleskově využil 

27.6.2014 v 10:52 | Karma: 32,96 | Přečteno: 4055x | Diskuse| Ostatní

Helena Kubíčková

Letní vánoce

Co to má proboha znamenat? řekla jsem, když jsem zaslechla tisíckrát obehranou melodii "rolniček" a dotěrnou reklamu na LETNÍ VÁNOCE...

12.6.2014 v 9:33 | Karma: 18,11 | Přečteno: 1098x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Světe, div se! Bramborový knedlík z brambor!

Je večer, potřebuju rychle nakoupit a všude mají zavřeno. Ale naštěstí cestou narazím na šikmookého obchodníka, který na otázku:

10.4.2014 v 9:20 | Karma: 37,27 | Přečteno: 5185x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Zabouchnuté dveře

Pršelo a foukal vítr, když u nás zazvonil jen v trenýrkách a pantoflích. Zabouchnul si dveře a nikdo ze sousedů nebyl doma...

27.3.2014 v 9:10 | Karma: 19,78 | Přečteno: 1080x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Jako když tleskne

Zase uběhl jeden rok. Vlastně neuběhl, spíš se přehnal a připadá mi jako včera, když jsme si připíjeli na letopočet s třináctkou. 

31.12.2013 v 10:18 | Karma: 17,25 | Přečteno: 718x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Kabátek

Čas od času zahřeje a potěší zjištění, že si lidé pomáhají. A to nejen v extrémně složitých situacích, ale i zdánlivých maličkostech.

20.12.2013 v 15:20 | Karma: 18,90 | Přečteno: 932x | Diskuse| Společnost

Helena Kubíčková

Volební slogany – bezobsažné, útočné, vulgární

Bez nápadu, obsahově prázdné a málo uvěřitelné. Často slibují, obviňují, nebo dokonce haní. Tak hodnotili volební slogany, které se za poslední týdny ucházely o přízeň voličů, odborníci z oblasti propagace, marketingu a médií.

25.10.2013 v 9:00 | Karma: 27,34 | Přečteno: 3124x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1672x
Mám ráda jakoukoliv tvůrčí činnost, hory a lesy ve všech ročních obdobích a vůni čerstvě umletého pepře. Volný čas trávím nejraději s rodinou, především s vnučkami.  A mezi má nesplnitelná přání patří zahrát si v komorním kvartetu a psát tak lehce, jak dýchám.  

Před časem mi vyšla kniha povídek Skleněné reliéfy, která mapuje křehkost partnerských a rodinných vztahů. 

 

 

Seznam rubrik