Díky své smůle máte více příležitostí k tomu, cítit štěstí, ne? Já to tak mám (ano, znovu potvrzuji, že opravdu nejsem normální). Vím, že každá fronta, do které si stoupnu, se zastaví. Jakou mám pak radost, když se vedle otevře jiná pokladna a paní prodavačka mě vyzve (mě, přede všemi, chápete?) abych šla k ní. Jupí! Štěstí, radost, paráda!

Každý autobus, na který nejdu s alespoň 10-ti minutovým předstihem, mi ujede. Zase ale ten návazný mívá více volného místa (občas) :-D

Nikdy jsem nic nevyhrála. Jo, vlastně kecám, jednou jsem vyhrála 28 Kč ve sportce :-D No, tak nesázím a aspoň mi zbydou peníze, kterými můžu někomu udělat radost (stejně, co já bych s tou výhrou dělala, peníze lidi jen kazí).

Zásadně se pokecám, když mám nové oblečení, nebo jdu na důležitou schůzku. No a co, tak mám velká prsa a gravitace je holt svině (a takový argument, samozřejmě pronesený odpovídajícím žargonem, dostane každého, kdo by mi to chtěl vyčítat).

Jsem se svou smůlou neuvěřitelně šťastná :-D Hezký den!

Moc se mi líbí váš pozitivní přístup. Já v podstatě taky nad ničím dlouho netruchlím a kromě toho se snažím rozlišovat podstatné a nepodstatné věci. A když se náhodou přihodí něco opravdu závažného a smutného (třeba nemoc, nebo smrt v rodině), i to člověka naučí víc si vážit všech hezkých chvilek. Přeju hezký zbytek týdne a stále tolik optimismu!

Když naděje krutě zmírá

kozího kus stačí sýra...

plný žaludek odebere kyslík mozku

slastně omámí tu nešťastnou trosku